Dne 7.7.1819 byl podepsán Bohumínský protokol.
Úryvek z článku „Plavba na Odře v regionu Kožle do roku 1944“
. . . . . V počátcích 19.století Pruské velení nařídilo racionálnější regulaci řek, rovněž i Odry. V té době bylo dokončeno kartografické zmapování řeky Odry a vypracování precizních plánů v celé její délce až po ústí. V roce 1811 Pruská vláda vydala rozkaz k vypracování generální mapy řeky. Mapa horní Odry, až do Wroclawi byla hotová v roce 1816. O tři roky později byl sepsán tak zvaný Bohumínský protokol. Ten se stal základním aktem obsahujícím konečné rozhodnutí pro regulační práce na Odře.
Bohumínský protokol obsahoval také důležitá ustanovení: všechny regulační opatření (i zabezpečení soukromých břehů) jsou finančně pokryty státem. To zajišťovalo jednotný způsob úpravy řeky a především financování prováděných prací. Jednoznačně nebylo uváděno pořadí prací, ale práce měly být prováděny tam, kde to bylo nejvíc potřeba. Pro Prusko byla důležitější obnova a modernizace středoněmeckých vodních cest. Na ně soustředilo většinu investic. Avšak regulace horní Odry byla v péči a pod ochranou státu. První regulační práce na Odře mezi Ratiboří a Kožlem byly prováděny v létech 1790-1812, ale systematická regulace tohoto úseku proběhla teprve po roce 1860. Dosažená průměrná hloubka byla 0,6 m. Regulace Odry prováděna během výstavby Klodnického kanálu a dokončena v roce 1866 v úseku od Kožle až po ústí Nysy Klodské, nebyla celkově úspěšná. Obtížně šlo udržet dostatečnou hloubku vody při poměrně velkém (asi 14,7%) zkrácení řečiště. Narovnáním řeky četnými překopy se samozřejmě zvýšil spád toku. Po roce byly v opolské oblasti provedeny doplňující regulace, jejíž vliv byl pozitivní jen částečně, zvětšila se hloubka úseku Opole – Wroclaw. Na jaře 1880 byl v Kožle přestavěn jez povodňový na jez normální, umožňující dle potřeby . . . . .