Na základě Versailleské mírové smlouvy po první světové válce získal československý stát rozhodnutím amerického arbitra Hinese ze dne 6. 7. a 21. – 24. 8. 1922 12 parníků o výkonu 5 669 KS a 84 člunů o tonáži 35 688 tun. Prozatímním držitelem a uživatelem tohoto lodního parku byly Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích a Báňská a hutní společnost v Třinci. Lodní park používala k vývozu uhlí a dovozu železné rudy po řece Odře. Zásilky byly předány v přístavu v polském Kozlí. Do přístavu a zpět byly dopraveny po železnici.
Vláda dne 7. 3. 1924 rozhodna o zřízení Československé plavební akciové společnosti Oderské. Do obchodního rejstříku byla zapsána dne 22. srpna 1924 . Na základním kapitálu 10 milionů Kč se podílel Československý stát částkou 7 200 000,- Kč a veškerými prostředky potřebnými pro plavební podnikání. Vítkovické horní a hutní těžířstvo se podílelo částkou 1 712 400,- Kč a Báňská a hutní částkou 1 087 000,- Kč.
Vítkovické železárny také vlastnily rejdařství (Ostreederei GmbH Stettin) a nákladní loď s názvem Stettin pro přepravu železné rudy po Baltském moři ze svých dolů společnosti Freja ve Švédsku. Ředitelství podniku bylo nejprve v Štětíně, později ve Vítkovicích. Podnik fungoval v letech 1924-38. Model lodi Stettin je v soukromé sbírce na Zámečku v Ostravě - Vítkovicích.
Za války existovala (dle německých zdrojů) firma BMOS = Bohmischmahrische Oderschiffahrt A.G. se sídlem v Moravské Ostravě (1939-45).
Po okupaci Československa roku 1939, byly Německu z československého lodního parku na Odře odevzdány 3 parníky o výkonu 1 880 KS a 24 člunů s nosností 11 179 tun. Válkou způsobené škody naší oderské plavbě byly značné, z celého lodního parku na Odře zůstaly pouhé 4 čluny.
Po válce a znárodnění fungovala firma ČSPO (1949-52) s ředitelstvím v Ostravě na ulici Valchařská 15. Vycházel podnikový časopis „Oderská plavba“ v českém a polském jazyce. Dle vládního nařízení ze dne 1.7.1952 došlo ke sloučení s labskou plavbou a vzniku podniku ČSPLO se sídlem v Praze. Roku 1947 bylo v loděnicích v Holandsku postaveno a dodáno pět parních remorkéru. Parníky President Masaryk a President Beneš s výkon motoru 500 koní. Parníky Bohumín, Vítkovice, Opava s výkonem 300 koní. Další postavené vlečné remorkéry už byly osazeny spalovacím motorem. První československé plavidlo přemístěné z Labe byl parník Opava. Doplul se svým závěsem 23. 5. 1948 do přístavu Kozlí. ČSPO je také uvedena v knize „Padesát let československé plavby na Labi“.