Historie plavby na horní Odře

TOPlist

Československá plavební akciová společnost Oderská

Na základě Versailleské mírové smlouvy po první světové válce získal československý stát rozhodnutím amerického arbitra Hinese ze dne 6. 7. a 21. – 24. 8. 1922 12 parníků o výkonu 5 669 KS a 84 člunů o tonáži 35 688 tun. Prozatímním držitelem a uživatelem tohoto lodního parku byly Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích a Báňská a hutní společnost v Třinci. Lodní park používala k vývozu uhlí a dovozu železné rudy po řece Odře. Zásilky byly předány v přístavu v polském Kozlí. Do přístavu a zpět byly dopraveny po železnici.

Vláda dne 7. 3. 1924 rozhodna o zřízení Československé plavební akciové společnosti Oderské. Do obchodního rejstříku byla zapsána dne 22. srpna 1924 . Na základním kapitálu 10 milionů Kč se podílel Československý stát částkou 7 200 000,- Kč a veškerými prostředky potřebnými pro plavební podnikání. Vítkovické horní a hutní těžířstvo se podílelo částkou 1 712 400,- Kč a Báňská a hutní částkou 1 087 000,- Kč.

Vítkovické železárny také vlastnily rejdařství (Ostreederei GmbH Stettin) a nákladní loď s názvem Stettin pro přepravu železné rudy po Baltském moři ze svých dolů společnosti Freja ve Švédsku. Ředitelství podniku bylo nejprve v Štětíně, později ve Vítkovicích. Podnik fungoval v letech 1924-38. Model lodi Stettin je v soukromé sbírce na Zámečku v Ostravě - Vítkovicích.

Za války existovala (dle německých zdrojů) firma BMOS = Bohmischmahrische Oderschiffahrt A.G. se sídlem v Moravské Ostravě (1939-45).

Po okupaci Československa roku 1939, byly Německu z československého lodního parku na Odře odevzdány 3 parníky o výkonu 1 880 KS a 24 člunů s nosností 11 179 tun. Válkou způsobené škody naší oderské plavbě byly značné, z celého lodního parku na Odře zůstaly pouhé 4 čluny.

Po válce a znárodnění fungovala firma ČSPO (1949-52) s ředitelstvím v Ostravě na ulici Valchařská 15. Vycházel podnikový časopis „Oderská plavba“ v českém a polském jazyce. Dle vládního nařízení ze dne 1.7.1952 došlo ke sloučení s labskou plavbou a vzniku podniku ČSPLO se sídlem v Praze. Roku 1947 bylo v loděnicích v Holandsku postaveno a dodáno pět parních remorkéru. Parníky President Masaryk a President Beneš s výkon motoru 500 koní. Parníky Bohumín, Vítkovice, Opava s výkonem 300 koní. Další postavené vlečné remorkéry už byly osazeny spalovacím motorem. První československé plavidlo přemístěné z Labe byl parník Opava. Doplul se svým závěsem 23. 5. 1948 do přístavu Kozlí. ČSPO je také uvedena v knize „Padesát let československé plavby na Labi“.

Československá plavební akciová společnost Oderská

Československá plavební akciová společnost Oderská

Československá plavební akciová společnost Oderská

Československá plavební akciová společnost Oderská

Československá plavební akciová společnost Oderská

NAHORU