Historie plavby na horní Odře

Klodnický kanál

Psát o Gliwickém kanálu znamená vrátit se v čase a zavzpomínat na starý Klodnický kanál, jehož plány vznikly v 18. století a stavba začala v roce 1801. Po krátkém čase se ukázalo, že rychlý vzrůst požadavku na uhlí, hutnické výrobky a jiné zboží si vynutilo zvýšení převozů a používání větších plovoucích jednotek. Po prodloužení kanálu roku 1823 až do Gliwic, připlouvají na kanál oderská plavidla a čluny. V létech 1843 – 1855 je kanálem transportováno víc jak 50 tisíc tun uhlí ročně. Od roku 1883 do 1893 probíhaly na kanále široce rozvinuté modernizační práce, které umožnily proplouvat plavidlům o nosnosti 130 tun. V roce 1884 provedl první zkušební plavbu parník „Adler“ a v roce 1897 zkušební plavba parníku táhnoucího za sebou čtyři naložené čluny. Již tehdy se ozývaly první hlasy hovořící o nutnosti celkové přestavby kanálu.

Od kanálu Klodnického ke kanálu Gliwickému

Ve dvacátých létech 20. století byl Klodnický kanál vodní cestou lokálního významu. V hospodářských a politických změnách lze spatřovat podnět ke změně tohoto stavu. Velké procento všech převozů po mnoho let představovala doprava uhlí a průmyslových výrobků, zejména pro zásobování města Berlína. Uvedením do provozu Středozemního kanálu (1914), což umožnilo zásobování Berlína z průmyslové oblasti Westfálska, se snížily požadavky na přepravu. Množství uhlí a koksu převáženého Klodnickým kanálem kleslo z 3,2 mil. tun v roce 1929 na 1,9 mil. tun v roce 1936. Po referendu a změně hranic v Horním Slezsku se Katowice, jako největší průmyslová oblast, nacházely na polské straně a tím stoupl význam Gliwic pro Německo. Argumentem pro vybudování nového kanálu bylo, že osm šachet produkujících 5 mil. tun uhlí se nachází jen několik kilometrů od kanálu. Na konferenci zástupců regionu v roce 1927 bylo zdůrazněno, že nový a větší kanál umožní účinně konkurovat oblastem na západě Německa. Podle propočtů to způsobí pokles ceny uhlí o 5 marek na tuně. Předpokládalo se, že jen při budování kanálu najde práci 7000 lidí, v to nepočítaje nárůst zaměstnaných v rozvíjejícím se průmyslu. Jako negativní důsledek hlasování „pro“ bylo militarizace vodní cesty. Po mnohaletém prosazování padlo rozhodnutí o výstavbě kanálu.

Stavba Gliwického kanálu

Počáteční, přípravné práce byly v roce 1933 rozpočteny na 3 mil. marek. Při kácení lesů a vyčištění trasy budoucího kanálu bylo zaměstnáno 1000 osob. V minulém století bylo zbouráno 60 stavení, zámek v Łabędach, a bylo přemístěno 20 zemědělských usedlostí. Vlastní práce na stavbě kanálu započaly na jaře roku 1934. Práce byly vykonávány ručně za pomocí lopat, jen s malým podílem mechanizace. Základní kámen byl položen za přítomnosti Rudolfa Hesse 14. května 1934. Na většině úseků probíhala výstavba souběžně se starým kanálem.

V místech kde se koryta starého a nového kanálu překrývala, byly přebudovány i staré plavební komory. Přizvaná četa střelmistrů ze Zabrza pomocí trhavin srovnala terén. Tam kde trasa kanálu procházela ve výkopu anebo v náspu přes pískový a nestabilní terén, bylo koryto vyloženo vrstvou neprůsakového jílu. Tento způsob opatření proti průsaku vody si jednoznačně vyžádal bezpodmínečný zákaz kotvení veškerých plavidel. Tento zákaz platí i nadále. Hodně technických problému způsobila nestabilita terénu. V roce 1938 byla dokonce příčinou katastrofy v plavební komoře Dzierżno, její výstavba skončila v roce 1936 (více podrobností: śluza Dzierżno). V blízkosti plavebních komor se rovněž stavěly protiletecké kryty. Zachovaly se do dneška, nevyužívané, nanejvýš jako sklad pod řekou. Současně s výstavbou kanálu byly realizovány i jiné investice ulehčující transport do přístavu. Stavěly se silnice (hlavním investorem byly německé železnice), a v roce 1939 byly položeny kolejnice až do přístavu. Do roku 1942 byla vybudována řada mostů, rovněž i železničních. Téměř všechny slouží do dneška. S nově postavenými po válce je jich nyní 19 (z toho 4 železniční). Více o mostech v části: inne budowle. Za pozornost stojí i tak zvaný Klodnický sifon. Je to jediné místo v Polsku, kde se křižují dva vodní toky. Řeka Klodnica protéká pod Gliwickým kanálem. Sifon Klodnicy se nachází asi 2km níže od plavební komory číslo 2 v Nowej Wsi. V blízkosti se zachovaly zbytky záhlaví mostu v Lenartowicach, nedokončeného v době války. Předpokládalo se, že na kanál budou pronikat i plavidla o nosnosti 1000 tun, ale nikdy tam tak velké nepluly ( brání tomu nejen malá plavební hloubka na Odře, ale i plavební komory o šířce 9m ). Nyní se používají soupravy – tlačný remorkér a nákladní člun 500 tun. Oficiální otevření kanálu bylo 8.12.1939, ale plné plavební využití bylo teprve v roce 1941. V roce 1970 byl otevřen kanál Kędzierzyński o délce 5,6 km. Spojuje Gliwický kanál s objektem Zakłady Azotowe v Kędzierzynie-Koźlu, kde je jeden přístavní bazén. Do roku 1983 byla kanálem převážena umělá hnojiva. Nyní je přístav otevřený pro plavbu, jinak nevyužívaný.

Gliwický kanál v celé své kráse ze satelitu.

  1    2      3 4 5        6            7                 8 9 10     11 12

Z polského originálu http://www.kanalgliwicki.net volně přeložil Zdeněk Víteček (06/2007)

NAHORU