Stavba jezu na řece odře u Koblova
Význam a úkol jezu
Nový jez stavidlový na řece Odře u Koblova pod Moravskou Ostravou má veliký význam:- regulační
- asanační
- plavební
1. Regulační význam jezu
Odtokové podmínky na řece Odře mezi Hrušovem a Koblovem podávají čísla o množství protékající vody: katastrofální povodně až 1600 m3 za vteřinu, častější velké vody 350 m3, normální voda 50 m3 a nízká voda 15 m3. Odtok těchto zvláště velkých vod jest podmíněn charakterem řečiště Odry a přilehlého území v trati od ústí Opavice až k Bohumínu, t.j. v délce asi 16 km.
Asi 400 m nad nynějším novým jezem stával v minulosti starý pevný jez dřevěný, pouze 80 cm vysoký, který však vykonal veliký, bohužel nepříznivý vliv na charakter řečiště a na odtok velkých vod v Odře. Nad tímto místem starého jezu ústí do Odry řeka Ostravice, typu vysloveně bystřinného, která přináší do Odry spoustu hrubého štěrku, který se nad starým jezem koblovským ukládal a dno řečiště zvyšoval. Odra sama s Opavicí přinášely sice také hojně splavenin, ale jemnějšího zrn, které byly velkými vodami z části přes jez přenášeny, z části se nad jezem ukládaly na sousední inudované pozemky. To byl účinek pro území Mor. Ostravy a předměstí ( Nové Vsi, Mar. Hor, Přívozu a obci Hrušova a Koblova ) krajně nepříznivý, zhoršený ještě před válkou báňsko-policejním zákazem poddolování řeky Odry. To se jeví ve spádových poměrech řeky Odry od ústí Opavice k jezu koblovskému, který činil až dosud pouze 0,45 promile, zatím co odtud k Pudlovu se zvyšuje na 0,62 promile.
Odstraněním starého jezu koblovského se sice odtok velkých vod na Odře i odplavování štěrku Ostravice poněkud zlepšilo, ale jen nevalně, poněvadž starý přirozený stupeň aluviálních nánosů mezi Koblovem a Hrušovem zůstal, což jest zhoršeno ještě poruchou karbonových vrstev mezi Hrušovem a Vrbicí, která vyloučila možnost těžení uhlí v těchto místech a tím snížení nepříznivého stupně v podélném profilu řečiště.
Ku zlepšení odtokových poměrů v Odře bylo proto nutno zasáhnout radikální regulací řeky. Při tom bylo nutno současně řešiti asanační problémy celé Velké Ostravy. – t.j. získání odpadu pro vody spodní a kanalizační – problém splavnění Odry od ústí Opavice ku státní hranici u Bohumína. To se plně podařilo projektem Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. Zásadou projektu jest snížení přirozeného stupně náplavů pod bývalým jezem koblovským o 4,3 m a tím i hladiny velkých vod nad jezem, fixování tohoto stupně náplavů pevným jezem s pohyblivým nástavcem pro odvedení velkých vod a prohloubení řečiště Odry pod novým jezem za účelem podstatného snížení hladiny velkých vod pod jezem k tomu cíli, aby sem byly vedeny spodní a kanalizační vody z území Velké Ostravy a aby získána byla mírná rychlost vody a potřebná hloubka pro plavbu.
Snížení dna Odry pod jezem koblovským vytrácí se postupně na vzdálenost 3 km u Pudlova. Při tom mají býti vypřímeny četné zákruty Odry u Vrbice, Pudlova a Bohumína.
Tímto opatřením se spád velkých vod od ústí Opavice k jezu koblovskému z uvedených 0,45 promile, na 0,68 promile, čímž se zlepší značně jejich odtok, sníží se výška a zmenší se rozsah inundace na území Velké Ostravy a naopak pod jezem koblovským sníží se spád z dosavadních 0,62 promile na 0,20 promile a hladina velkých vod o 3 m. Snížení této hladiny pod jezem nebude škodlivé z ohledu zemědělských, neboť v sousedství jsou většinou role a pouze menší plochy luk, které budou určitě ochotně proměněny na role.
Zmenšení spádu pod jezem a tím zmenšení odtoku velkých vod a snad rozšíření inundace bude eliminováno zřízením ochranných hrází.
Nutno se zmíniti o tom, že ku ochraně obce Hrušova, ohrožovaného často velkými vodami, byla již v roce 1923 – 1926 zřízena ochranná hráz podél pravého břehu řeky Ostravice a Odry, při čemž pro přečerpávání povrchových vod zvláště kanalizačních a průmyslových při vyšších stavech vody v Odře byla asi 200 m nad nynějším jezem zřízena přečerpávací stanice. Také obec Nová Ves a tím částečně i dolní partie Mar. Hor a Přívozu byly chráněny proti velkým vodám Odry a Opavice hrází v roce 1931 zřízenou. Při tom byly odtokové poměry zde značně zlepšeny přeložením ústí trati Opavice do směru toku vody.
Z projektovaných regulačních prací na Odře byla jako I. los provedena úprava Odry u Pudlova, jako II. los jez koblovský a jako III. los započata úprava Odry u Vrbice jako pokračování úpravy u Pudlova. Bude nutno urychleně provésti nyní jako IV. los úpravu a snížení Odry od Vrbice až k jezu koblovskému a ovšem současně s všemožným urychlením úpravy řečiště Odry nad jezem až k ústí Ostravice,úpravou ústní trati až ku hotovým již pobřežním zdím u státního mostu ve Slez. Ostravě a dále úpravou Odry od ústí Ostravice až k ústí Opavice.
Veškeré tyto úpravné práce na Odře jsou financovány z fondu pro splavnění řek a stavbu přístavů za podmínky příspěvku obcí a nájemníků. Až dosud byly příspěvky tyto ochotně poskytovány, což svědčí o plném pochopení významu a užitečnosti úprav.
Celkový náklad všech úprav od Bohumína až k ústí Opavice jest rozpočten na 70 milionů Kč, kterýž náklad nebude překročen.
2. Asanační význam jezu
Rozsáhlé zastavěné části Velké Ostravy, zvláště ony níže položené, byly nejen často ohrožovány velkými vodami Odry, Opavice a Ostravice, ale trpěly zvláště vysokým stavem spodních vod a nedostatkem odpadu do veřejného toku, zejména při sebe nepatrnějším zvýšením hladiny vodní v Odře. Poměry tyto byly rok od roku zhoršovány zvyšováním štěrkových náplavů pod Hrušovem a změnami terénu následkem poddolování téměř celého území Velké Ostravy.
Vysoké stavy spodních vod ztěžovaly zakládání staveb, odvodnění suterénních bytů a sklepů, podzemních místností budov obchodních a průmyslových, kladení sítí kanalizačních, vodovodních a plynovodních. Odvodnění pozemků, stavenišť, a budov nebylo často možným pro naprostý nedostatek odpadu.
Odvádění vod odpadových i povrchových, zvláště však splašků kanalizačních a průmyslových do Odry činilo nesmírné potíže a závady hygienické.
Proto uvítalo město Mor. Ostrava a sousední obce projekt úpravy Odry a zvláště stavbu jezu koblovského se snížením řečiště a hladiny velkých vod pod jezem s velkým povděkem a přizpůsobilo svůj projekt kanalizační této úpravě.
Snížení hladiny nejvyšší vody v Odře pod jezem o 2 – 3 m docílí se dostatečný a bezpečný spád hlavního kanalizačního sběrače městského, svedeného až pod jez koblovský bez vzdutí vody ve sběrači, umožní se položení sběrače i připojených na něj bočních sběračů a sítí kanalizačních do větších hloubek a tím také podstatné snížení spodních vod.
Na hlavní sběrač před jeho zaústěním do řeky bude možno poblíže jezu koblovského umístiti vhodně i čistící stanici kanalizační.
Stejně bude možno bez značných nákladů zaústiti zmíněný odpad vod povrchových, splaškových a průmyslových obce Hrušova pod jez. Tím se stane zbytečnou přečerpávací stanice pro tyto vody, čímž se ušetří náklady udržovací a provozní této stanice.
Jest tedy asanační význam jezu pro Mor. Ostravu a sousední obce neocenitelný.
3. Plavební význam jezu
Jez koblovský jest prvním velkým objektem na projektovaném průplavu dunajsko – oderském.
Podle původního projektu předválečného měl průplav procházeti městem Mor. Ostrava podél pravého břehu řeky Odry, křižovati Ostravici aquaduktem a podejíti nebo nadejíti trať dráhy Severní (Přerov –Bohumín-Krakov). V dalším průběhu měl průplav podržeti trasu na pravém břehu až ku hranicím státním u Bohumína, při čemž by přešel řeku Olzu aquaduktem, nebo měl přejíti na našem území řeku Odru mostem na levý břeh Odry, podle toho, jak Německo vyřeší trasu průplavu na svém území. Toto řešení působilo značné potíže technické již také proto, že mezi tím bylo území Mor. Ostravy značně zastavěno, že tu vznikly četné nové komunikace a že v novém regulačním plánu města bylo území na pravém břehu Odry určeno pro založeni čtvrti průmyslové. Proto se rozhodlo Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze pro úplně nové řešení, jež by se přizpůsobilo co nejvíce místním poměrům a bylo co nejúspornější: pro kanalizaci řeky Odry od ústí Opavice až k Bohumínu. Zde by se pomocí dalšího jezu připojilo na kanalizovanou Odru. Německo průplavem nebo pokračováním v další kanalizaci řeky až do Kozlí.
Zaústění průplavu dunajsko-oderského do kanalizované Odry má se státi pomocí jezu nad ústím Opavice u Svinova. Vodní cesta kanalizovanou Odrou v trati Svinov-Bohumín musí býti ovšem přizpůsobena plavbě co do plavební hloubky pro lodi tonáže 1000 tun, tedy nejméně 2,2 m, tak i co do spádu a rychlosti vody.k tomu má sloužiti jez koblovský pro trať Koblov –Svinov, tak jako budoucí jez u Bohumína pro trať Koblov – Bohumín. Těmito jezy pomocí jejich pohyblivých nástavců, sestrojených ze Stoneyových stavidel se sklopnými nástavci bude hladina řeky nad jezem udržována téměř vodorovně na potřebnou plavební hloubku při nízkých stavech vodních. Při zvýšeném přítoku vody v řece bude přebytečná voda vypouštěna buď snížením nástavcových klapek nebo při větším přítoku nadzvednutím jednoho nebo dvou stavidel a při velké vodě pak zvednutím všech tří stavidel. V tomto případě by ovšem byla plavba přerušena a lodi by musely v přístavu vyčkati poklesnutí velké vody. Přístav ostravský jest projektován na území Přívozu a Nové Vsi. Ku překonání rozdílu hladin nad jezem a pod jezem, tedy normálně 6,00 m, jest projektována vedle jezu na levém břehu koblovském plavební komora rozměrů 12 m šířky a 85 m délky pro lodi 1000 tunové a vedle ní velká komora pro lodní vlak 195 m.
Z tohoto popisu jest patrno, že nový jez koblovský bude všem tří daným úkolům, regulačním,asanačním i plavebním plně vyhovovati.
Popis jezu
Jez koblovský jest umístěn v Odře v jejím km 94,163 proti hřbitovu hrušovskému. Řeka zde původně tvořila dosti prudký oblouk a bylo proto nutno regulovati zmírněním oblouku dle původního projektu na poloměr 800 m, po započetí stavby a provedení vrtaných sond do hloubky 14 – 18 m bylo zjištěno, že skalnatý podklad pod základy jezu zapadá do větších hloubek a proto byl celý jez posunut o celé pole, t.j. 18,5 m do levého břehu a tím oblouk regulované řeky ještě více zmírněn na poloměr 2000 m.
Geologické poměry základové půdy jsou tyto: pod vrstvou humusovou, prům. 20 cm silnou jest vrstva jemného písku neb písečné hlíny 1,5 – 2,0 m silná a pod ní vrstva hrubšího štěrku s valouny s příměsí poměrně malého množství písku v síle prům. 4 – 5 m. tyto aluviální vrstvy spočívají přímo na kamenouhelném útvaru, sestávajícím z tvrdých lupků a hlinitých břidlic a hlouběji z pevných pískovců do nichž bude zakládáno. V řečišti samém, do něhož založen jeden otvor jezový, jsou vrstvy hlinité a písečné ovšem odplaveny. Geologické poměry byly zjištěny a během stavby kontrolovány úředním znalcem, na slovo vzatým místním geologem panem Ing. H. Folprechtem, vrch. Inspektorem Vítkovických kamenouhelných dolů, který podal o jakosti základů a poměrech důlních (území jezu a okolí jest poddolováno) obsáhlé dobrozdání a ku projektu zakládání stavby cenné pokyny. Při hloubení základů v karbonovém útvaru vynikaly ze skalních trhlin na několika místech důlní plyny, jež byly zachyceny železnými trubkami a tyto zabetonovány.
Jez sestává se ze tří polí světlé výšky 18,5 m, jež jsou tvořeny dvěma pilíři nábřežními a dvěma pilíři návodními 4 m silnými. Koruna pevné části jezu jest položena na kotu 198,2 m nadmořské výšky a nalézá se tedy 1,8 m pode dnem řeky. Hladina normální vody jest nad jezem na kotě 201,3 m a po prohloubení řeky pod jezem bude hladina normální vody pod jezem na kotě 197,0 m, výška pevného jezu jest 5,46 m nad vývařištěm. Při větších vodách nastane odplavování zvýšeného štěrkového dna řeky nad jezem a tím snižování dna řečiště na dosti značnou vzdálenost a bude nutno předem břehy řeky v těchto místech zajistiti, příp. příslušnou regulaci Odry provésti.
Voda přepadá přes korunu jezu do prostorného vývařiště 4 m hlubokého, jehož rozměry byly vědecky a pokusně zjištěny ve státním ústavu hydrologickém. Na korunu pevného jezu dosedá pohyblivá část jezová, která má udržovati plavební hloubku až k jezu svinovskému min. 2,2 m a tedy hladinu vody na kotě 203,0 m. Bude tedy celková výška přepadu vody za normálního stavu 6,0 m, tedy značná a řadí se tím jez koblovský k nejvyšším jezům v našem státě.
Pohyblivá část jezová má celkovou výšku 4,8 m a sestává v každém poli ze Stoneyova stavidla výšky 3,1 m a šířky 18,5 m a z klapky otočné kolem vodorovné osy téže šířky a výšky 1,7 m. Stavidlo i s kladkou se d posouvati ve směru svislém pomocí elektrických jeřábů, umístěných na železné lávce ve výši 15,7 m nad korunou jezu. Lávka spočívá na železných stožárech 7,15 m vysokých, které jsou na pilíři zakotveny pomocí speciálních zařízení, aby při eventuálním posunu pilířů následkem účinku poddolování bylo možno stožáry a závěsy stavidel již v ložiskách stožárů vyrovnati neb rektifikovati. Jest to první stavba toho druhu v republice a ve střední Evropě. Projekt jezu vypracovalo Ředitelství pro stavbu vodních cest.
Stavba pevného jezu byla vypsána z jara 1933 a zadána ve veřejné soutěži na podzim téhož roku místním firmám Ing. A. Bouša a spol. Ing. J. Volenec a spol. a Ing. E. Ženatý a spol. v Mor. Ostravě. V témž roce bylo započato s přípravnými pracemi a vlastní stavební práce se zahájily z jara 1934. Trvala tedy stavba jezu plné 4 roky. Železná konstrukce jezová byla zadána rovněž ve veřejné soutěži místnímu závodu Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu, jehož konstrukční oddělení provedlo montáž postupně se stavbou pevné části jezu.
Správcem stavby za Ředitelství pro stavbu vodních cest byl v letech 1933 až 1936 Ing. Jar. Hudlický, tech. rada, a v letech 1936 – 1937 Ing. Radim Svoboda, vrch. techn. rada.
Popis stavby pevného jezu
Stavba pevného jezu sestává, jak popsáno, ze 4 pilířů, sloužících ku vedení pohyblivých stavidel a zachycení vodního tlaku na tyto, ze 3 jezových těles výšky 5,46 m s korunou délky 18,5 m a z vývařiště v celkové délce jezu 63,5 m a šířce 18 m se 4 stupni po 1 m výšky k uklidnění mohutných vln přepadající vody na vodním polštáři vývařiště 4 m hlubokého.
Nadjezí jest opevněno betonovou deskou 0,65 m silnou a 9,7 m širokou a mimo tuto kamenným záhozem šířky 3,5 m. Podjezí mimo vývařiště nebylo třeba opevniti ( v projektu předvídána deska betonová na šířku 10 m), protože pevné skalnaté budoucí dno řeky a příznivý účinek vývařiště vylučují možnost vymýlání řečiště pod jezem. Původně bylo projektováno založení celého jezu s pilíři a vývařiště na mohutnou souvislou betonovou desku 2 m silnou, vyztuženou železem. Když však se zjistilo, že bude nutno počítati s účinky poddolování, bylo nutno rozčleniti jez na jistý počet dílů, oddělených tzv. dilatačními spárami tak, aby se mohly jednotlivé díly samostatně sedati, aniž by byla porušena stavební soudržnost a pevnost jednotlivých částí. Byly tu vzorem zkušenosti získané při podobných stavbách průplavních v pruském uhelném revíru v Německu. Tak odděleny spárami všechny 4 pilíře jezových těles a od vývařiště a toto děleno na 3 díly. Dilatační spáry jsou 3 cm široké s plochami omítnutými a opatřenými asfaltovým nátěrem s přilepenou asfaltovou lepenkou. Těsnění dilatačních spár proti průtoku vody provedeno pomocí měděného plechu s vlnou ve spáře.
Zakládáni objektu bylo technicky velice obtížné, neboť spodek základů nalézá se prům. na kotě 190,2 m a tedy 14 m pod terénem a 12 m pod hladinou normální vody. Zakládání provedeno pomocí železných stěn z ocelových štětovnic Larsen III (výrobek Vítkovických železáren), beraněných pneumatickým beranidlem, zakoupeným od fy. Trauzl a spol. ve Vídni, s váhou beranu 1200 kg. Bylo zde upotřebeno 1800m2 štětovnic a zaberaněno a opět vytaženo 4700m2, tedy mohly býti štětovnice použity 2,6 krát.
Dle původního programu, který počítal s půdou jílovitou, mělo býti vytvořeno 7 jímek menšího rozsahu pro 4 pilíře a 3 jezová tělesa. Když však se zjistilo, že půda jest již v hloubce 4-6 m pod terénem skalnatá, bylo od menších jímek upuštěno (zřízena pouze na zkoušku jímka č. 1 pro levý pobřežní pilíř ) a pro ostatní stavbu zřízeny pouze 2 jímky větší: čís II pro 2 návodní pilíře s jezovými tělesy a čís. III pro třetí těleso a pravý pobřežní pilíř. Pilíře pevného jezu jsou od základu 16,2 m vysoké, ale se vzduté vody budou vyčnívati jen 3,5 m, kdežto ze spodní vody pod jezem 9,5 m. U pobřežních pilířů jsou břehy opevněny mocnými křídly. Celý jez v pevné části jest zřízen z betonu, který byl stále mezi stavbou zkoušen na pevnost v tlaku i tahu, na smrštění , vodotěsnost a vzdornost proti kyselinám, jež jsou v oderské vodě v dosti značné míře obsaženy. Tato poslední okolnost vedla na základě předchozích zkoušek s různými cementy k rozhodnutí, že bylo pro veškeré betony u jezu použito vítkovického vysokopecního cementu a pouze při vnějších plochách betonů a v maltě na spárování bylo upotřebeno „ Siccofixu“ (výrobek Vítkovických cementáren ), který se osvědčil i pro docílení nepropustnosti betonu a omítek.
Aby byla jistota naprostá bezpečnosti stavby proti účinkům kyselých vod Odry i účinkům plynných kysličníků ve vzduchu a vlivu nepříznivých poměrů klimatických, byly všechny plochy obloženy kamenem ze slezské hrubozrnné šedé žuly a to špice návodních pilířů, hrany ostatních částí všech pilířů a drážky pro vedení stavidel z přesně opracovaných kvádrů a ostatní plochy z čistě provedeného voštinového zdiva.
Při stavbě bylo spotřebováno celkem 2 834 500 kilogramů cementu, 58 000 kilogramů železa betonového, 16 000 m3 štěrku, 690 m3 žulových kvádrů a 1733 m2 cyklopského zdiva. Výkop a převoz zeminy činily celkem 82 000 m3, z toho výkop ve skále 14 000 m3. Při stavbě zaměstnáno bylo průměrně 100 dělníků a v letních a podzimních měsících bylo pracováno často ve dvou i třech směnách.
Celé staveniště bylo opatřeno moderními stroji těžními i dopravními, poháněnými stlačeným vzduchem neb elektřinou, takže bylo po celou stavbu ( pro čerpání kompresor, výtahy, osvětlení a j. ) spotřebováno celkem 385 000 kWh elektrického proudu z Moravskoostravské elektrárny. Přilehlé části řečiště nad a pod jezem byly regulovány v délce 500 m s opevněním břehů záhozem a dlažbou z vysokopecní strusky.
O bezpečnost a zdraví dělnictva bylo při stavbě dobře postaráno, takže za celou čtyřletou dobu stavební přihodil se pouze jediný těžší úraz ( dělník se uzdravil a dále pracoval ). Jeden smrtelný úraz dělníka se stal na nádraží bez zavinění orgánu podnikatelství. Počasí bylo pro stavbu celkem příznivé a stavbu zdržovalo pouze dlouho trvající období zimní ( od polovice prosince do konce dubna). A časté velké vody v roce 1937. Jímky stavební byly během stavby zatopeny celkem třikrát přeplavením koruny jímky a jednou protržením jímkové hráze před dokončením štětové železné stěny. Stavební práce pevné části jezu byly provedeny s dokonalou přesností, takže osazení pohyblivých železných konstrukcí šlo hladce.
Popis pohyblivé části jezu
Velikou a zajímavou zvláštností jezu koblovského jest jeho svrchní část pohyblivá, jejíž rozměry byly svrchu v jezu uvedeny. Lze ji buď jen regulovat stav hladiny nad jezem nebo ji zvednout částečně nebo úplně tak, aby mohly protéci nerušeně škodlivé velké vody. Jez má tři pohyblivá ocelová hladící tělesa. Jsou to stavidla dosedající spodem na pevné betonové jezové těleso a opírající se po obou stranách o betonové pilíře. Stavidla mají nahoře podélně otočné části, tzv. klapky. Otáčením se klapka vztyčuje, neb sklápí a tím se reguluje výška vody nad jezem. Stavidla a klapky mají na protivodní straně 1 cm silný ocelový plech. Stavidly vzdutá voda přepadá horem přes klapky do vývaru v podjezí.
Aby vzdutá voda neprotékala spodem pod stavidly a po stranách stavidel u pilířů, jsou připevněny na stavidlech dubové trámce, přitlačované vahou stavidel a tlakem vody k pevné jezové stavbě a k pilířům, takže jez jest dobře utěsněn. Stavidlo jest spojeno s osmi koly, která při pohybu stavidla pojíždějí v kolejnicích, uložených v drážkách pilířů. Stavba ve všech třech jezových polích je stejná. Při větších vodách a stavidlech v nejnižší poloze se sklopenými klapkami by se vodní hladina před jezem zvýšila více než je přípustno, proto lez stavidla zvednoutí až nad nejvyšší vodu a uvolniti úplně celou šířku jezu. Na horní ploše betonových středních i krajních jezových pilířů jsou postaveny ocelové rámové stojany 7,4 m vysoké, které slouží jednak k vedení stavidel při zvedání nad velkou vodu, jednak nesou lávku a stroje pro zvedání stavidel. Stavidlo jest na obou koncích zavěšeno na zvláštních tzv. Gallových řetězech, jimiž se pomocí strojních zvedáku s elektrickým pohonem stavidla spouštějí a zvedají a klapky vztyčují a sklápějí. Každé ze tří stavidel je pohybováno dvěma strojními zvedáky. Stavidla se zvednou z nejnižší do nejvyšší polohy za 50 minut. Pro zvednutí nebo spouštění stavidel lze použít i rezervního ručního pohonu v případě, že by byl přerušen přívod elektrického proudu. Příchod ke strojním zvedákům a pohonům na lávce jest po schodech, umístěných v obou rámových stojanech na krajních pilířích. Kromě toho jsou přístupny i drážky betonových pilířů až ku vzduté vodě zvláštními šachtami. Za tmy se dají osvětliti elektrickými svítidly veškeré části jezu a vodní hladina nad jezem zvláštními reflektory umístěnými na pilířích a na jezové lávce.
Vlastní pohyblivá ocelová jezová konstrukce byla provedena také tak, aby v případě sednutí následkem poddolování bylo možno pomocí zvláštních zařízení upraviti – rektifikovati – konstrukci do původní polohy. Před vlastní jezovou konstrukci, i do podjezí, lze do pevné spodní jezové stavby postaviti pomocné přenosné jezy hradlové a po vyčerpání vody mezi oběma pomocnými jezy provésti případně potřebné rektifikace, opravy konstrukce, nebo opravy betonová stavby.
Náklad stavební pevné části jezu s přilehlou regulací řečiště bude činiti asi 6 000 000 Kč.
Náklad na pohyblivou konstrukci jezovou s lávkou, se stožáry a strojním i elektrickým pohybovým zařízením 2 000 000 Kč.
Celkový náklad 8 000 000 Kč.
Skutečný náklad nedosáhne nákladu předvídaného...